pan-Aves


Zleva doprava: ara hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus), zdroj: flickr.com (JMJ32); Gigantoraptor a Alectrosaurus, autor Luis V. Rey

Parahongshanornis chaoyangensis tax. nov. – bazální ornituromorf z čínské spodní křídy

    Hongshanornithidae jsou zcela nedávno rozeznaným kladem bazálních ptáků. První objevený představitel této skupiny, který jí zároveň dal jméno - Hongashanornis longicresta - byl popsán teprve před šesti lety (Zhou & Zhang 2005). Že jde o zástupce rozsáhlejší boční větve na linii "vedoucí" k žijícím ptákům, bylo rozeznáno až loni s popisem longikrusavise (O'Connor et al. 2010). Tehdy bylo definováno jméno Hongshanornithidae (poslední společný předek hongshanornise, longikrusavise a všichni potomci tohoto předka), které poprvé vztyčili O'Connor et al. (2009). Fylogeneticky vzato patří hongshanornitidi mezi bazální zástupce euornitů: jsou sice blíže žijícím ptákům než Archaeopteryx, konfuciusornitidi nebo protiptáci, ale dál, než hesperorniti nebo Ichthyornis.
Interpretační kresba PMOL-AB00161, holotypu nově popsaného bazálního ornituromorfa Parahongshanornis chaoyangensis. Zkratky: (am) metakarpál křidélka, (ce) krční obratle, (co) kost krkavčí, (fe) kost stehenní, (fi) kost lýtková, (fu) kost vidličná, (hu) kost pažní, (il) kost kyčelní, (is) kost sedací, (ma) metakarpál velkého - morfologicky I, embryologicky 2. - prstu (mn) metakarpál malého - III/4. - prstu, (mt) metatarzál I, (pf) pubická bota, (pu) kost stydká, (r) kost vřetenní, (ra) radiale, (sc) lopatka, (st) kost prsní, (ti) tibiotarzus, (tmt) běhák, (th) hrudní žebro, (u) kost loketní, (ul) ulnare, (I–III) prsty ruky I, II, III/2, 3, 4, (d1–d4) prsty nohy I, II, III, IV. (Modifikováno z Li et al. 2011: Figure 1)

    Nyní Li et al. (2011) popisují nového zástupce skupiny z okolí čínského města Yuanjiawa (západ provincie Liaoning), spadajícího geologicky pod souvrství Jiufotang. Autoři (jak už to u těch čínské provenience často bývá) příslušnost nového objevu neotestovali kladistickou analýzou; přiřazení se ale i tak zdá být spolehlivé, jelikož autoři u nové kostry (až na lebku kompletní a nesoucí katalogové označení PMOL-AB0016) identifikovali některé z hongshanornitidích synapomorfií, citovaných v O'Connor et al. (2010) - jmenovitě zadní končetiny delší než ty přední (zhruba 1,2x). Oproti tomu furkula (vidličná kost) tvarovaná do U, kterou Li a spol. citují jako další znak podporující hongshanornitidí příslušnost nového ptáka, je společná daleko širší skupině (podle O'Connor et al. 2010 ornituromorfům - patagopterygovi, voroně, žijícím ptákům, jejich poslednímu společenému předkovi a všem jeho potomkům). Tuto tendenci autorů už stihl ve svém článku zkritizovat Andrea Cau - podle něj bychom neměli systematiku stavět na fenetickém (nebo spíš pseudofenetickém, jelikož fenetika je stále testovatelná, numerická metoda) porovnávání znaků, aniž bychom přihlíželi k tomu, které z nich jsou a které nejsou odvozené.
    Nový klad, pojmenovaný autory ne zrovna nápaditě Parahongshanornis chaoyangensis, má být od jiných hongshanornitidů odlišitelný kostí vidličnou, která je proximálně "podélně zploštělá" a nese hlubokou rýhu či žlábek v místě, kde se obě kosti klíční spojují. Dalším odlišujícím znakem parahongshanornise je prsní kost se dvěma páry "výkusů" na zadní straně (viz obrázek pod tímto odstavcem), krátký a robustní první prstní článek na velkém prstu (3/II) křídla a výrazná "pubická bota" na stydké kosti. [Editace z 9.6.2011: zmíněné výkusy nejsou autapomorfické pro parahongshanornise - na obrázku je ve skutečnosti patrné, že jimi disponuje i sám Hongshanornis. Otázkou je, co potom ony "excavations", o nichž Li et al. (2011) píší, mají znamenat. J. Meixner na ČPF navrhl, že by mohlo jít o okna v zadní části sterna, jenže ta naopak všem hongshanornitidům bez výjimky chybí.] Přinejmenším některé z těchto znaků jsou evidentně pleziomorfické (pubická bota), takže se zde opět míchají dohromady odvozené a primitivní znaky. Objev nového hongshanornitida podle autorů rozšiřuje stratigrafický rozsah tohoto kladu (Jiufotang je o několik milionů let mladší Yixian, z nějž pochází H. longicresta i Longicrusavis) a posyktuje nová data pro rozbor spodnokřídové evoluční radiace bazálních "orniturinů". (Autoři zřejmě nevyužívají standardní node-based definici jména Ornithurae, založenou na hesperornisovi a vrabcovi.)
    Tim Williams na DML podotkl, že Parahongshanornis má na létavého ptáka poměrně neobvyklý znak: kost pažní delší než kost loketní (1,08x). Příspěvek Mickeyho Mortimera ale ukázal, že jde naopak o znak mezi ornituromorfy celkem běžný: disponují jim také Apsaravis, Ichthyornis a samozřejmě nelétaví Hesperornis a Patagopteryx. Z žijících ptáků jej potom vykazují brodiví (čápi a spol.), myšáci, potáplice, vrubozobí a tzv. "krátkokřídlí", což je ovšem polyfyletická směska různých, často obtížně zařaditelných ptáků. V ptačí evoluci jde tedy zřejmě o pleziomorfii, v žádném případě potom ne o jedinečný znak hongshanornitidů.

Prsní kosti tří dosud známých LITU (nejméně obsažných taxonomických jednotek) hongshanornitidů: Parahongshanornis chaoyangensis tax. nov., exemplář PMOL-AB00161 (A); Longicrusavis houi (B) a Hongshanornis longicresta (C). Obrázky B a C převzali Li et al. (2011) z O'Connor et al. (2010). (Zdroj: Li et al. 2011: Figure 2)

    Závěrům Li et al. (2011) odporuje Andrea Cau: ten fylogenetickou pozici parahongshanornise otestoval jeho zahrnutím do své Megamatrice, a zjistil, že má tento pták blíže ke kladu (Yanornis + Carinatae). Mickey Mortimer to na DML komentoval následovně:
You'd think people would learn not to attach their untested phylogenetic hypotheses to names.  Paraprotopteryx, Parascaniornis, Protarchaeopteryx...
Zdroje: