pan-Aves


Zleva doprava: ara hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus), zdroj: flickr.com (JMJ32); Gigantoraptor a Alectrosaurus, autor Luis V. Rey

Carrano et al. (2012) o fylogenezi bazálních tetanur: Orionides, Megalosauria, Piatnitzkysauridae a další novoty

    Na začátek snad jen krátkou omluvu – poslední dobou jsem na blog psal jen velice zřídka, a to ještě hlavně články o moderních ptácích (tučňáci, papoušci, retropozony,) přestože se mi snad aspoň povedlo dosáhnout vyváženého kompromisu mezi paleontologií a neontologií. Už byl čas na něco neptačího – sepsat tento článek mi ale trvalo dost dlouho, čistě kvůli obrovskému rozsahu studie, jíž se týká.

1. Bazální tetanury se představují

    Naneštěstí jde opět o teropody, byť tentokrát o ty, kteří jsou žijícím opeřencům fylogeneticky a časově docela vzdálení. Na to, že je tato skupina dinosaurů studována snad až příliš, si stěžují i autoři studie, o níž bude dnešní článek:
Certainly the inherently dramatic predatory qualities of these organisms have lent them a special focus, but significant research efforts have also been directed at resolving the problems surrounding bird origins (e.g. Gauthier 1986; Turner et al. 2007). As a result, theropods are probably both oversampled and overstudied relative to other dinosaur groups.
Carrano et al. 2012:211
    Carrano a spol. však zároveň podotýkají, že spousta jednotlivých teropodích taxonů je známa právě tak špatně, jako většina sauropodomorfů nebo ptakopánvých. Velká část výzkumu se totiž soustředí hlavně na teropody velice bazální (jako jsou Herrerasaurus, Eoraptor a jejich příbuzní, kteří jsou v posledních letech popisováni z Jižní Ameriky docela slušným tempem) či naopak na ty, kteří mají nejblíže k ptákům. Pěkně se to projevuje např. ve fylogenetice. Pro celurosaury – skupinu, do které patří ptáci, směska jim podobných taxonů, několik obskurních skupin a vždy populární tyrannosauroidi – existuje standardizovaná datová matrice čítající k dnešku už 374 diskrétních* znaků (Xu et al. 2011; Lee & Worthy 2011), která navíc bývá až několikrát do roka aktualizována a doplňována. Nic takového však neexistuje pro bazální zástupce kladu Tetanurae (zahrnující ptáky a všechno, co k nim má blíž než k ceratosaurům; spadá sem drtivá většina dravých a druhotně nedravých dinosaurů), mezi něž spadá více než 100 forem včetně relativně populárních taxonů typu allosaura, karcharodontosaura, giganotosaurua, megalosaura nebo spinosaura.

To jsou ony, bazální tetanury. Zleva doprava: Eustreptospondylus (dole), Torvosaurus (nahoře), Piatnitzkysaurus, Megalosaurus, Afrovenator (nahoře), Cryolophosaurus (dole vzadu). Krom kryolofosaura jde ve všech případech o zástupce kladu Megalosauroidea, jehož dosud netušenou diverzitu Carrano a spol. pomáhají odkrývat. (Zdroj: ullatchithagaval.com)