Ohlédnutí za pterosauřími objevy roku 2014, díl 3. – První trojrozměrně dochované pterosauří vejce

    Kromě lapsu v podobě "T. sebesensis" Grellet-Tinner loni publikoval také zajímavou studii o prvním trojrozměrně dochovaném pterosauřím vejci, které bylo odkryto z lokality Loma del Pterodaustro v centrální Argentině (Grellet-Tinner et al. 2014). Vejce s označením MIC-V 778 má 60 mm na délku a 22 mm v průměru. Uvnitř vejce nebyl přítomen žádný sediment, což naznačuje, že jeho skořápka nebyla před pohřbením perforovaná. To znamená, že vejce nemohlo být před fosilizací přemístěno, a to ani na krátkou vzdálenost – přesun by jistě přesunul křehkou a tenkou skořápku. Vejce nejspíš – jak název lokality napovídá – patřilo taxonu Pterodaustro guinazui, čemuž by napovídal fakt, že bylo nalezeno jen několik metrů od pterodaustrova prstu a přímo pod blokem pterodaustrových zubů. Autoři jej srovnávají s exemplářem MIC-V 246, které původně popsali Chiappe et al. (2004) a které je tvořeno dvourozměrnou fosilií artikulovaného embrya P. guinazui se zbytky skořápky, jejichž poloha naznačuje tvar někdejšího vejce. Na rozdíl od MIC-V 246 je skořápka nového vejce úplná a tvoří ji tři odlišné vrstvy (počítaje v to přídavnou vrstvu na povrchu) – MIC-V 246 má vrstvy jen dvě (opět včetně přídavné povrchové vrstvy).

Srovnání známých pterodaustrových vajec: (a) MIC-V 778, trojrozměrně uchované vejce s vyznačeným obrysem uložené v bloku jílovce; (b) MIC-V 246, pterosauří embryo obklopené zbytky skořápky; (c) grafika názorně ilustrující dokonalou tvarovou shodu mezi oběma exempláři; (d) vyznačený obrys vaječné skořápky u MIC-V 246. (Zdroj: Grellet-Tinner et al. 2014: Figure 2)

    Navzdory vynikající kvalitě dochování neodhalila skenovací elektronová mikroskopie ve skořápce žádné póry, což se shoduje se situací u MIC-V 246. Možnost, že by SEM póry neodhalila, autoři nepovažují za pravděpodobnou, poukazují ale na možnost, že póry nemusely být přítomné v ontogenetické fázi, ve které embryo zemřelo, nebo že byly přítomny pouze na nedochovaném velkém pólu, podobně jako tomu bylo u troodontidů. Celá skořápka nového exempláře je v průměru jen 50 µm tlustá, což je méně než třetina tloušťky očekávané u ptačího vejce stejné velikosti. Autoři v tomto místě připomínají zarážející fakt, že zatímco argentinská vejce mají tvrdou, mineralizovanou (ačkoli neobvykle tenkou) skořápku, pterosauří vejce z čínského souvrství Yixian (jako třeba to darwinopterovo, viz Lü et al. 2011) jsou měkká a kožovitá. Připomínají však, že podobný výskyt odlišných typů vajec u blízce příbuzných taxonů známe i od žijících gekonů (Gekkonidae).*
    Z výpočtů propustnosti skořápky Grellet-Tinner et al. (2014) dále odvozují, že v pterodaustrově hnízdě musela panovat velmi vysoká vlhkost. To by odpovídalo stavu známému od fosilních plameňáků a žijících potápek vyskytujících se ve stejném prostředí. Vejce potápek jsou těm pterodaustrovým obzvlášť podobná: mají stejné rozměry a třikrát vyšší propustnost pro plyny než stejně velká vejce jiných ptáků. Zatímco u pterodaustra ale za zvýšenou propustnost mohla ultratenká skořápka, u potápek je způsobena vyšší hustotou pórů. Podobnosti s potápkami jsou o to zajímavější, že vejce ptáků z kladu Mirandornithes (potápky a plameňáci) jako jedny z mála vykazují na povrchu stejnou přídavnou vrstvičku, která je patrná i na MIC-V 778 (kde je zhruba 2 µm tlustá a skládá se z amorfního materiálu). Board (1982) navrhl, že tato vrstva slouží k tomu, aby voda ve vlhkých hnízdech neucpala póry a nesnížila tak propustnost skořápky pro kyslík. Podobná voskovitá vrstvička je přítomná i na vejcích tučňáka kroužkového (Pygoscelis adeliae), kde se ale v průběhu inkubace zvolna vytrácí. U pterodaustra k tomuto procesu nejspíš nedocházelo, neboť MIC-V 246, obsahující embryo krátce před vylíhnutím, přídavnou vrstvičkou stále disponovalo. Také u Mirandornithes si vejce povrchovou vrstvu zachovávají po celou dobu inkubace, což dále podporuje hypotézu, že se hnízdní strategie těchto ptáků podobá té pterodaustrově. To by nakonec odpovídalo i faktu, že vodu filtrující Pterodaustro byl z ekomorfologického hlediska nejbližším protějškem právě dnešních plameňáků.

*Skvěle dochovaná vejce hamiptera, jejichž popis byl publikován jen měsíc po studii Grellet-Tinnera a spol., nicméně ukazují, že i čínští pterosauři měli vejce s tenkou minerální vrstvičkou. Tato shoda s pterodaustrem naznačuje, že tato stavba skořápky mohla být typická pro všechny pterosaury a že kožovitá skořápka výše zmiňovaných vajec může představovat pouhý tafonomický artefakt. Viz příslušný článek.

Zdroje:

• Board RG 1982 Properties of avian egg shells and their adaptive value. Biol Rev 57(1): 1–28
• Chiappe LM, Codorniú LS, Grellet-Tinner G, Rivarola DD 2004 Argentinian unhatched pterosaur fossil. Nature 432(7017): 571–2
• Grellet-Tinner G, Thompson M, Fiorelli LE, Argañaraz E, Codorniú L, Hechenleitner EM 2014 The first pterosaur 3-D egg: Implications for Pterodaustro guinazui nesting strategies, an Albian filter feeder pterosaur from central Argentina. Geosci Front 5(6): 759–65
• Lü J-C, Unwin DM, Deeming DC, Jin X-S, Liu Y-Q, Ji Q 2011 An egg-adult association, gender, and reproduction in pterosaurs. Science 331(6015): 321–4