V předchozí části slovníku jsem nabídl tři stromky založené na různých morfologických i molekulárních hypotézách o ptačí fylogenezi. Co do hloubky nezasahovaly pod "úroveň čeledi", a někdy vynechávaly i vnitřní fylogenezi ještě obsáhlejších skupin. Opomenuta např. byla vnitřní diverzita sov, papoušků, dlouhokřídlých a, nejvýznamněji, pěvců. Ti přitom podle tvoří kolem 60% současné ptačí diverzity: ze striktně taxonomického hlediska jsou tedy rozmanitější, než všichni ostatní ptáci dohromady. (K číslu jsme se samozřejmě dostali přes sčítání "druhů". Většinou se pokouším tento pojem stejně jako všechny ostatní taxonomické kategorie nepoužívat, ale v případech jako tento je to v podstatě nemožné. Alternativy jsou prostě moc náročné: zatímco počet "druhů" v jednotlivých ptačích skupinách uvádí každá encyklopedie [nemluvě už o detailních ptačích checklistech], bezúrovňové metody, jako jsou nejrůznější fylogenetické indexy založené buď na distancích, nebo délkách větví a počtech uzlů, vyžadují rozsáhlé fylogenetické stromy.)
Příležitost napravit opomenutí pěvců nicméně nabídli Ödeen et al. (2011), o jejichž studii jsem napsal v nedávném článku. Jejich kladogram je založen na analýze 8 lokusů, což je sice podstatně méně, než kolik používají největší datasety pro non-pěvčí ptáky (Hackett et al. [2008] jich měli 19), i tak se ale jedná o největší dosud provedenou molekulárně-fylogenetickou analýzu této skupiny. Jedním z důvodů by mohlo být i to, že příbuzenské vztahy pěvců jsou nejsou tolik kontroverzní, než je tomu v jiných částech ptačího stromu života – to potvrzují i Ödeen a spol. svým tvrzením, že se jejich kladogram nijak podstatně neodchyluje od předchozích analýz. Jejich taxon sampling pořád nepokrývá všechny dnes rozeznávané pěvčí "čeledě", takže doporučuji stromek doplnit shlédnutím Boyda (2011) – jeho stromek je ale na druhou stranu sestavený manuálně (jde o expertogram) a nevzešel z žádné analýzy.
Fylogeneze pěvců z Ödeen et al. (2011). Založena je na bayesovské analýze více než 9 000 párů bází z cytochromu b, 2. podjednotky NADH dehydrogenázy (mitochondrie), 2. intronu myoglobinu, 6. až 7. intronu dekarboxylázy ornitinu, 5. intronu transformujícího růstového faktoru beta-2, 3. exonu transkripčního faktoru c-myc a rekombinaci aktivujících genů 1 a 2 (jádro). Přesný počet analyzovaných taxonů studie neudává. Měl bych upozornit, že délky větví na stromku po mých úpravách už nic neznačí; odstranil jsem i barvy indikující typ vidění. Ponechal jsem naopak hodnoty posteriorních pravděpodobností a hvězdičky (znázorňující posteriorní pravděpodobnosti vyšší nebo rovné 0,95). Problematičtí sýkorčíkovití, laločníkovití a knemofilidní "rajky", které Harshman (2006) na TolWebu klade do polytomie s passeridany (Passerida) a korvoidy (Corvoidea) a které Boyd (2011) zahrnuje do passeridanů, se zde sdružili s krkavci a spol. do širší verze Corvoidea.
Na závěr si neodpustím dvě lingvistické poznámky. I u pěvců jsou vernakulární názvy někdy dost zavádějící; tak třeba lejskovití nejsou nijak blízce příbuzní lejsčíkovitým a ani timáliovcovití nemají mnoho společného s timáliovitými. Na druhou stranu je čeština po stránce národních jmen pro pěvčí klady překvapivě dobře vybavená: byl jsem docela překvapen, když jsem našel "budníčkovité" coby ekvivalent pro formální jméno Phylloscopidae, s nímž přišli docela nedávno Alström et al. (2006).
Zdroje:
- Alström P, Ericson PGP, Olsson U, Sundberg P 2006 Phylogeny and classification of the avian superfamily Sylvioidea. Mol Phylogenet Evol 38(2): 381–97
- Boyd JH III 2011 Taxonomy in Flux Checklist 2.51: Tree View: Passerida. Accessed November 11, 2011 at http://jboyd.net/Taxo/tree_passerida.html
- Hackett SJ, Kimball RT, Reddy S, Bowie RC, Braun EL, Braun MJ, Chojnowski JL, Cox WA, Han K, Harshman J, Huddleston CJ, Marks BD, Miglia KJ, Moore WS, Sheldon FH, Steadman DW, Witt CC, Yuri T 2008 A phylogenomic study of birds reveals their evolutionary history. Science 320(5884): 1763–8
- Harshman J 2006 Oscines. Songbirds. In The Tree of Life Web Project, http://tolweb.org/, Version 31 July 2006 (under construction). Accessed November 11, 2011 at http://tolweb.org/Oscines/29222/2006.07.31
- Ödeen A, Håstad O, Alström P 2011 Evolution of ultraviolet vision in the largest avian radiation – the passerines. BMC Evol Biol 11:313
