Záplava pterosauřích novinek ne a ne skončit: Ben Creisler dnes ráno na DML upozornil na popis nového pterosaura, který Wang et al. (2012) publikovali v žurnálu Naturwissenchaften.
Taxon pojmenovaný Guidraco venator (čti [kuejdrako] – "gui" znamená "zlý duch", "draco" pochopitelně drak a "venator" lovec) byl popsán na základě kostry s označením IVPP V17083, která sestává z lebky (včetně spodní čelisti) a prvních krčních obratlů. Materiál zřejmě pochází od subadultního jedince. Délka lebky činí asi 38 cm a celkové rozpětí bylo odhadnuto zhruba na čtyři metry, což těsně překonává největší žijící ptáky kondora andského a albatrose stěhovavého. Fosilie pochází z liaoningského souvrství Jiufotang, datovaného do období spodní křídy a stupně apt, což znamená stáří okolo 115 milionů let. Kuejdrakovu diagnózu podrobněji zmiňuje jen nizozemská wikipedie, v níž není jasně uvedeno, zda se Wang a spol. rozhodli spíš pro výčet jedinečných znaků (autapomorfií), nebo pro "unikátní znakovou kombinaci". Mé znalosti pterosauří anatomie nejsou zdaleka dostatečné na to, abych to mohl rozhodnout, proto uváděné znaky jen vyjmenuji: neobvyklý, vzhůru vztyčený rovný hřeben se zaoblenou špičkou (ten je autapomorfický téměř určitě); zuby v přední části zobáku natolik dlouhé, že při zavřené čelisti přečnívaly okraj lebky; nasoantorbitální okno o tvaru kapky, vzniklé splynutím nosního otvoru na lebce s předočnicovým oknem a charakterizující klad Monofenestrata, zabírá čtvrtinu z celkové délky lebky; úzká dolní polovina spodního spánkového okna; šestý zub horní čelisti výrazně menší než ten pátý a sedmý. Předočnicová část lebky je velice dlouhá, nekončí však ostrou špičkou, nýbrž zaoblením. Zobák je z profilu lehce vydutý a nenese už žádný vlastní hřeben (na rozdíl od některých azhdarchidů).
Jedním z autorů nové studie je Alexander Kellner, což nám samo o sobě říká hodně o výsledcích fylogenetické analýzy i o názvosloví, jaké budou autoři používat. Wang et al. (2012) odhalili kuejdraka coby zástupce kladu Ornithocheiroidea (sensu Unwin 1995; = Pteranodontoidea sensu Kellner 1996) a konkrétně coby sesterský klad podivného ludodaktyla, ornitocheiridního ptakoještěra kombinujícího týlní hřeben pteranodona s dlouhými "tesáky" anhangueridů. Nejpřekvapivější je ovšem to, že Ludodactylus byl (zřejmě vzácným – známe jedinou jeho lebku) zástupcem pterosauří fauny z opačného konce světa, totiž z brazilského souvrství Crato. Wang a spol. to označují za "zajímavý biogeografický problém" a navrhují, že některé spodnokřídové skupiny pterosaurů, jako jsou tapejaridi s bizarními lebečními hřebeny nebo výše zmiňovaní anhangueridi s výraznými špičáky, mohli vzniknout právě v Asii a na území Gondwany se rozšířit až později. Příjemným paleobiologickým bonusem je pak nález koprolitů (zkamenělých výkalů) poblíž kostry, které spolu se stavbou čelistí ukazují na kuejdrakovu rybožravost.
Náhodný bonus:
Mark Witton na pterosaur.net pěkně dekonstruuje hypotézu samozvaného "pterosauřího heretika" Davida Peterse, podle nějž byl anurognátid Jeholopterus způsobem života ekvivalentní dnešním upírům (čímž mám samozřejmě na mysli tropické letouny, nic jiného). Vřele doporučuji k přečtení.
Zdroje:
Náhodný bonus:
Mark Witton na pterosaur.net pěkně dekonstruuje hypotézu samozvaného "pterosauřího heretika" Davida Peterse, podle nějž byl anurognátid Jeholopterus způsobem života ekvivalentní dnešním upírům (čímž mám samozřejmě na mysli tropické letouny, nic jiného). Vřele doporučuji k přečtení.
Zdroje:
- http://nl.wikipedia.org/wiki/Guidraco
- http://pterosaur.net/species.php
- Kellner AWA 1996 Description of new material of Tapejaridae and Anhangueridae (Pterosauria, Pterodactyloidea) and discussion of pterosaur phylogeny. PhD Thesis, Columbia Univ. 347 p [publ. Univ Microfilms International, Ann Arbour]
- Unwin DM 1995 Preliminary results of a phylogenetic analysis of the Pterosauria (Diapsida: Archosauria). 69–72 in Sun A, Wang Q-Y, eds. 6th Symp Mesozoic Terr Ecosyst Biota Short Pap. Beijing: China Ocean Press
- Wang X-L, Kellner AWA, Jiang S-X, Cheng X 2012 New toothed flying reptile from Asia: close similarities between early Cretaceous pterosaur faunas from China and Brazil. Naturwiss doi:10.1007/s00114-012-0889-1
